Co nás na cestování láká

Když se mluví o dovolené, i ti největší zápecníci si rádi představí písečnou pláž a šumící moře. I je totiž čas od času přepadne touha cestovat. A to samozřejmě není bezúčelně. Má to své velmi dobré důvody. Tím prvním a nejdůležitějším je, že rutina ubíjí. Většina z nás tráví každý den naprosto stejně, svůj režim mají i volné dny a víkendy. A to není pro naše psychické zdraví zrovna to nejlepší. Často je pak důsledkem pokles výkonu v zaměstnání, v extrémním případě se pak mohou objevit i psychické problémy, například deprese. I psychologové proto jednou za čas doporučují změnu prostředí.

 

čekání na odlet na letišti

 

Další výhodou je i poznání nových lidí, a v případě cest do zahraničí i nových kultur. Tím se nejen obohatí náš život, ale také si tím rozšíříme obzory. A kdo ví, možná budeme chtít některé věci, které jsme na cestách poznali, integrovat i do svého běžného života.

 

Je samozřejmě pravdou, že to může být stresující. Není neobvyklé, že čím víc se blíží datum odjezdu, tím nervóznější jsme, často i do té míry, že bychom celou věc nejraději odvolali. Hlavou nám běží tisíc věcí, a jen těžko si v tu dobu dokážeme představit, že se bude jednat o skutečně pozitivní záležitost.

 

písečná pláž s palmou

 

Navzdory tomu je to pro nás potřebné. I když se k tomu můžeme ze začátku stavět negativně, je pro zachování našeho tělesného i duševního zdraví potřeba jednou za čas rozbít rutinu a zkusit něco nového.

 

Na druhou stranu je však také potřeba varovat před přílišným cestováním. I když je totiž příjemné, trávit prakticky celý život na cestách je únavné. Potřebujeme domov, kam se vždy vrátíme, a kde můžeme zapadnout do nyní již opět pohodlné a známé uklidňující rutiny a využijeme tak energii, kterou jsme během cest načerpali.

 

Rozhodně tedy platí, že všeho moc škodí, a to včetně cestování. Tato míra však může být pro každého člověka jiná, a je jen na nás, abychom našli tu, která nám bude vyhovovat.

Vyrazit lze i bez doprovodu


Bezbariérových turistických tras pro vozíÄkáře je v naší republice dostatek. Jenom je potÅ™eba pÅ™ed výjezdem zvážit, jestli ji zvládne vozíÄkář sám, anebo bude potÅ™ebný doprovod. Proto je dobré pomocí aplikací v chytrých telefonech naplánovat cestu tak, aby nenastaly neÄekané potíže. A pomocí mapky a navigace se rozhodnout, jestli bude potÅ™eba doprovodu, anebo je možné vyrazit samostatnÄ›. Informace o bezbariérových místech nabízí na webovém rozhraní Vozejkamp. Který nejenže zájemce provede trasami u nás, ale vyrazit je s jeho pomocí i do zahraniÄí. VÄetnÄ› nezbytné autobusové Äi vlakové dopravy.

Cestovat se dá i na vozíku

Svatopetrská stezka v Prachaticích je zajímavá tím, že její vÄ›tší Äást vede přímo po mÄ›stÄ›. Což umožní i jeho prohlídku a možnost obÄerstvení ve venkovních zahrádkách. Vedoucí do cílového místa, ležícího u kostela svatého Petr a Pavla. Podle kterých je nazvána. Okolo rybníků v LutovÄ› je další oblíbenou trasou vozíÄkářů, na kterou mohou vyrazit i bez doprovodu. Vyráží se se od penzionu Vyhlídka, ve kterém se mnozí zdravotnÄ› handicapovaní výletníci i ubytovat. A prodloužit si pobyt na tomto romantickém místÄ›. Tuto trasu v rámci projektu Turistika pro vÅ¡echny vytvoÅ™il Klub Äeských turistů.

Trasa pro vozíÄkáře

Rovněž výlet na invalidním vozíku do Kunratického lesa je vítanou cestou z mÄ›sta. Asi pÄ›ti kilometrová trasa vede po zelené turistické stezce. A napojit na ní je možné poblíž Obchodního centra Chodov. Rovněž ze Stodůlek lze vyrazit na vozíku samostatnÄ›, tak i s doprovodem. Vyrazit je možné ze SluneÄního námÄ›stí a podél Prokopského potoka, u kterého je v letních mÄ›sících příjemné klima, se vrátit pÅ™es Lužiny zpÄ›t. Dokonce i v Krkonoších, poblíž Å pindlerova Mlýna, je možné se projet první horskou dráhou, na kterou se dostanete nedaleko Boudy u Bílého Labe. A ve stejném místÄ› bezbariérová turistická trasa konÄí. I tato se dá zvládnout na elektrickém vozíku bez doprovodu. I když se to ve dvou mnohdy lépe táhne.

Nepřijde vám divné, když partner pokaždé cestuje bez vás?

Najdou se lidé, kteří cestují bez svého partnera a přijde jim to úplně normální. Připadá vám také něco takového normální?

Pokud je to jednou za čas, pak by na tom člověk nemusel nic hledat, ale pokud je to neustále, už by se nad tím měl člověk zamyslet, protože to nebude jen tak. I když je možné, že vám váš přítel tvrdí, že cestuje se svými kamarády, může to být zcela jinak. Je možné, že si váš muž někoho našel a právě s danou osobou cestuje, protože je to jediná možnost, jak mohou být dlouhou dobu spolu. Je jasné, že pokud člověk něco takového zjistí, rozhodně z toho nebude nadšený, ale bohužel se něco takového stává.

cestující žena

Pokud váš přítel často cestuje a nabyli jste dojmu, že to nemůže být jen tak a to už podle toho, že kdykoliv vašemu příteli po cestování perete věci, nacházíte na nich ženské vlasy nebo nějakou tu čmouhu od líčidel, bylo by vhodné to řešit. Je jasné, že pokud se na něco takového vašeho muže zeptáte přímo, nepřizná se vám. Jen velmi málo lidí se tomu druhému přiznají, že si někoho našli. Mnohdy až člověk dojde k tomu, že je na čase to druhé osobě říct, tak to řekne, ale něco takového může trvat velmi dlouhou dobu.

Někdy trvá dokonce i několik let, než se jeden druhému přiznají, že už nějakou dobu mají někoho jiného a že jim je s daným člověkem lépe. Nikdo určitě není nadšený z toho, když se dozví, že jej jejich partner podvádí. Pro mnohé je to psychicky velmi náročné.

žena na kufru

Těžko říct, co je horší a to, jestli to, když člověk zjistí, že jej jejich partner podvádí, sám nebo to, když vám to váš partner řekne. Rozhodně obojí velmi zabolí a mnohým dlouho trvá, než se z něčeho takového dostanou, což je pochopitelné. Pokud je vám podezřelé, že vaše polovička až příliš často cestuje a ani se vás nezeptá, jestli byste chtěli cestovat s danou polovičkou, pak je něco určitě špatně.